Odhalení a “odhalení“

Doba po roce 1989 přinesla mnohá odhalení i „odhalení“, vycucaná z prstu. 

K tomu médium zvané internet přispělo ke zrodu psavců, pasujících se na „publicisty“, a roznášejících své rozumy široko daleko.

Tak již mnozí z nás, ačkoli by o to stáli, trvale dostávají výplody jakéhosi Ross Hedvicka, tedy zřejmě Rostislava Hedvíčka, českého emigranta v Kanadě.

Soudě podle jeho článků, které zasílá hromadně na všechny možné e-mailové adresy, posbírané na celém českém internetu, přílišnou lásku k rodné domovině nepociťuje. Právě naopak – jeho slohové výplody oplývají přímo fyzicky pociťovanou nenávistí. S pravdou mají však pramálo co společného.

Co všechno se nešťastníci, poctění Hedvíčkovými e-maily, mohli dočíst? Češi jsou méně inteligentní, ubližují sudetským Němcům, mají samozřejmě špatnou vládu, a koneckonců všechno je špatné – to je jen malý vzorek jeho témat.

Jsou lidé, kteří všechno ví a všechno znají, každého potkali a všemu rozumí. Ross mezi ně bezesporu patří. Stačí jen, aby v ČR nastoupil nový premiér, a již z Kanady letí další slohové cvičení – “Jak Paroubek kradl salámy“. (1) Pan Hedvíček si okamžitě vzpomněl, že s novým premiérem sloužil na vojně a popisuje řadu rádoby vtipných příhod. Je otázka, co je na tom pravdy, ale jak je známo Hedvíčkovo zaměření, spíše lze usuzovat, že zde „účel světí prostředky“ – sociálně demokratická vláda mu zjevně nevyhovuje (což je slabé slovo).

Hedvíčkova „odhalení“ se samozřejmě dotkla i anomálních jevů. Tak se mohli čtenáři dozvědět, že československá armáda používala psychotronické zbraně, a další podobné nesmysly. Kde jsou zdroje takových závažných informací? Že by je Hedvíček načerpal v oněch kasárnách, kde byly v proviantním skladu tak výtečné salámy? Nikoli, jeho zdrojem jsou jiné veličiny. Ti starší si vzpomenou, jak z ČSSR těsně před rokem 1968 emigroval jistý generál Šejna. Ne že by mu hrozila politická perzekuce, ale v podstatě obyčejný kriminál. Rozkradl jakýsi materiál z armádních skladů ve velkém množství, takže se mu poté nijak jinak neřeklo, než „semínkový generál“. Takový „úlovek“ CIA řádně vyzpovídala, ale když poznala, že si milý Šejna vymýšlí, aby ukázal svou zasvěcenost, přestala ho brát vážně. Ze svých fantazií semínkový generál vydal několik knih – a to je právě zdroj pana Hedvíčka.

Ale to není všechno. Jaká náhoda, když těsně před natáčením pořadu ČT z cyklu „Předčasná úmrtí“ obdržel natáčecí štáb další výplod z Kanady – tentokrát sólokapr. MUDr. Ludvík Souček, lékař a stomatolog, autor mnoha populárních knih o fotografování, historii, i vědeckofantastických knih, povídek a článků, a nejznámějších „Tušení“ byl – český Mengele. Za své služby v Koreji ve spojenecké komisi, dohlížející na průběh příměří po korejské válce, se prý podílel na mučení amerických zajatců. (Zřejmě jim vrtal zuby bez umrtvení.) Lež dostala křídla a tak až do Prahy dojeli Američané, pátrající po těchto zajatcích. Nenašli však vůbec žádné stopy, které by výmysly o mučených zajatcích potvrzovaly. Proti těmto blábolům se postavil i v Neviditelném Psu O. Neff, který Součka osobně znal. Připomněl, že způsob, jakým tento pán bez jakéhokoliv důkazu očerňuje člověka, který se už nemůže bránit, je nechutný. (2)

Slušný člověk by po takovém debaklu zalezl a zpytoval své svědomí. Ale to bychom od některých lidí požadovali příliš.

Uplynul nějaký čas a už jsou tady další duševní zvratky. Hedvíček opět zavzpomínal na svá vojenská léta a ejhle! On Součka osobně znal, dokonce ten mu mnohokrát spravoval zuby. Pochopitelně špatně, jak se v emigraci ukázalo, jak jinak. Prý to bylo, jako by mu to někdo dělal v jihovýchodní Asii. Jaký je to pocit, setkat se s pravým doktorem Mengelem, píše na závěr Hedvíček.

Nevíme. Zato víme, jaký je pocit číst výplody bezectných lhářů.

Odkazy

(1) Odkazovat na odporné a lživé výlevy nebudeme.
(2) Neff, Ondřej: Byl Ludvík Souček český doktor Mengele? Neviditelný pes, 7.3.2002. Internet:
http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2002/03/19968_18_0_0.html

Čtěte více : 

error: Kopírování zakázáno!